Rozhovor s režisérem Tomášem Vorlem

Váš film vstupuje do kin právě v období politických tahanic kolem voleb a dotýká se především politiků, korupce, manipulace s informacemi. Je to náhoda nebo jste chtěl právě filmem vyjádřit zklamání nad současnou politickou situací?
Ten příběh byl napsán před pěti lety, my jsme ho točili loni a televizní diváci ho uvidí až za rok. Vše funguje paradoxně stále stejně, protože politická situace je tu stále stejná. Je jedno jaká strana je u moci, jaký tam je politik, jaký režim právě vládne. Kdysi šlechta vybírala na poddaných desátky a poddaní se bouřili. Dneska nás naši vládci odírají o miliardy a my se necháme. Jedna strana jako druhá. A pak se objeví třetí strana, v jejímž čele stojí důvěryhodný kníže, potomek šlechtického rodu, takže člověk by měl chuť dát této straně svůj hlas. Ale pak se podívá, kdo v té straně ještě figuruje a hned pochopí, že je to zase jenom další krvelačný mlejnek na prachy. Takže zase nepůjdu volit.

Jak vznikl příběh vašeho filmu?
Knihu "Jak ulovit miliardáře" jsem viděl na pultě, koupil jsem si ji, přečetl a zavolal Martinu Nezvalovi, že ji chci točit, ale on namítal, že je to nefilmové, nenatočitelné. Martina totiž znám už od studií FAMU, on studoval DAMU a pak se stal spisovatelem, vydal několik románů, pořád mi je nabízel k přečtení a k natočení. Ale já mu vždycky říkal, že to točit nebudu, že je to nefilmové, nenatočitelné…

Přestože Vorelfilm už má značku určité nadsázky a originálních filmových počinů – viz kultovní Kouř nebo groteska Skřítek – nemáte obavy, že někteří lidé nepochopí nadsázku, se kterou v Ulovit miliardáře zobrazujete cikány a židy?
Já opravdu nevidím rozdíl mezi rasami a náboženstvími. Vždy všechno je to ta stejná komedie. Žádná rasa, žádné náboženství vlastně neexistuje. To jsou jen uměle vytvořené programy v hlavách lidí. Co jsem já, ptáte se? Odpovídám: běloch, žid, cikán a indián zároveň! A z čeho jsem vznikl? Všichni jsme vznikly z ryb. A z čeho vznikly ryby? Z hub! Ano, houby jsou naši skuteční prapředci.

Bylo těžké sehnat povolení točit v budově Policie ČR v Kongresové?
Povolení točit v Kongresové bylo snadné a já chci tímto naší policii poděkovat za její velkorysost, přestože scénář není pro policii příliš lichotivý. Není totiž lichotivý pro nikoho. Ale zároveň nikomu nenadržuje, snažili jsme se měřit všem stejně.

Prý se točilo v cele, kde byl zavřený Železný a zároveň v jeho původní kanceláři na Barrandově. To je náhoda nebo záměr?
Ano, točili jsme v cele, kde seděl Železný, ale to byla náhoda, protože tam zrovna ten večer bylo volno. A o jeho kanceláři jsme také uvažovali, ale pak jsme vybrali jinou, modernější. Ale náhoda není, že když jsme s Matonohou hledali předobraz k roli miliardáře, tak inspirace Vladimírem Železným byla veliká. A všimněte si, že Matonoha vypadá jako Železný zamlada.

Jedná se o vaši druhou spolupráci s producentem a skladatelem Wichem. Že jste si ho vybral jako autora hudby k filmu Gympl vzhledem k žánru nepřekvapuje. Co vás vedlo k tomu vyzvat ho na spolupráci k Ulovit miliardáře?
Wichova hudba je originální a moderní a filmová zároveň, ční zcela nad horizont hip hopu. Takže na Wiche jsem myslel od už začátku natáčení. A Wich nezklamal. Některé jeho skladby jsem vybral z jeho archivu, jiné nám složil přímo na příběh a během střihu je stále upravoval. Jenom škoda, že nebyly peníze mu zaplatit symfonický orchestr, takže je to všechno syntetické. A pak přispěl také Matonoha, který složil s Petrem Surmajem a nazpíval s Ester Janečkovou ústřední píseň filmu. Tahle píseň je akustická se živými nástroji rómských hudebníků a Wich do toho dodělal beat.

Na mušku jste si vzal také svět médií a policie - mediální magnáty, tzv. nezávislé novináře, řadové policisty a vyšetřovatele. Je mohutná zkorumpovanost českého národa zobrazená ve filmu Ulovit miliardáře ve skutečnosti o něco mírnější nebo už jste ztratil veškeré iluze?
Myslím, že skutečnost je taková, že je to někde daleko horší, jinde zase daleko lepší. Jsou lidé, kteří se nenechají zkorumpovat a fungují čestně. A pak jsou lidé, kteří jsou daleko větší gauneři, než ukazuje náš film. A to je jedno, jestli se jedná o svět médií, nebo svět policie, nebo politiky.

Ve filmu je řada triků, které nejsou pouhým okem viditelné, film také prošel řadou barevných korekcí. Jak se takové triky vyrábějí? Co jste chtěl docílit barevnou korekcí?
Nejvíc práce zaberou triky, které vlastně ve filmu nepoznáte, že je to trik. Například bouřka na nebi, logo TV One nebo bazén v Tančícím domě. Tým trikařů pod vedením Patrika Velka pracoval půl roku ve studiu ACHTUNG 4K. Kameraman Marek Jícha film obarvoval další měsíc. Pak se film musel spočítat a vyexportovat což trvalo další měsíce. No považte, že jedno políčko filmu má rozlišení 4000x2000 bodů, což je 8 MB, takže jedna vteřina filmu je 200 MB. Takže si asi umíte představit, kolik paměti zabere celý film...

Vysvětlete nám, v jaké technické kvalitě je vlastně natočen váš nejnovější film?
Tento film je natočen digitálně v nejvyšší možné kvalitě 4K. Poté je zpracován a trikován rovněž 4K. A bude promítán digitálně 4K. Ale jenom v kině Central v Hradci Králové, protože tam mají jako jediní v Čechách projektor 4K. Ostatní kina budou mít klasické filmové kopie. Ale počítám, že za pět let budou digitální všechna kina v republice…

Co bylo pro vás nejobtížnější a naopak nejpříjemnější na cestě k dokončení vašeho nejnovějšího filmu?
Obtížný byl každý den, každá vteřina, každý „bajt“. Ale zároveň to bylo všechno napínavé, vzrušující, takže vlastně všechno příjemné.
 

/zpět/