Rozhovor s PR manažerem Jiřím Mádlem

Režisér Tomáš Vorel je známý tím, že rád pracuje se „svými“ herci - například z Divadla Sklep. Vás si poprvé našel před dvěma lety pro film Gympl a nyní hrajete v Ulovit miliardáře. Pomyslel jste si někdy, že budete hrát ve Vorlových filmech?
Před Gymplem nikdy, dokonce mi Tomáš Vorel nebyl sympatický. Ale hned na začátku natáčení Gymplu už jsem vnímal, že na sebe slyšíme a rozumíme si. Tak jsem začal doufat a možná i trochu tušit, že po mně ještě někdy sáhne. A ve Vorelfilmu už se cítím jako doma. Nedávno jsem tam přišel a suverénně si šel dělat kafe. Naprosto jsem se zarazil, co to dělám, jak jsem oprsklý. Pak jsem si řekl, že je to asi dobře, protože se tam cítím tak nějak uvolněně.

Postava Michala a vůbec prostředí gymplu v předchozím filmu vám byla věkově i lidsky blízká. V Ulovit miliardáře ale hrajete PR manažera, který má v politických kruzích velmi „dlouhé prsty“. Hledal jste pro svou filmovou postavu někde inspiraci?
Teď si vezmu do huby vysoká patra laťky, což mi možná někdo vyčte. První, co mě inspirovalo, byl Joker – jen ta plakátová fotka, film jsem neviděl. Sviní mám kolem sebe dost, ale tu, co hraju, jsem nakonec stvořil doma v koupelně před zrcadlem.

Jak se vám pracuje s Tomášem Vorlem – měl například jasnou představu o tom, jak bude Lehký ve filmu vypadat nebo jste o tom spolu diskutovali?
On mi původně nabízel jinou roli, ale řekl jsem mu, že by mě nebavila, tak jsme pak zkusili Lehkého. Tomášovi se to líbilo a dal mi volnost si to nějak promyslet a vymyslet. Dokonce i ty vousky a ulízlé vlasy – to jsem chtěl já. Tomáš to schválil a Lehký byl na světě.

Vorel zobrazuje svět PR manažerů, politických lobbyistů a nejrůznějších poradců českých politiků velmi kriticky. Sám studujete na katedře Sociální a masové komunikace, co si myslíte o korupci vy?
Lobbying a PR se automaticky nemusí rovnat korupci. Jsou to komunikační aktivity na profesionální úrovni, které nejsou nelegální, ale používají se v nich někdy nezákonné praktiky jako v mnoha jiných činnostech. Sám s tím zkušenosti nemám. Pokud ovšem můžeme alespoň z poloviny věřit výsledkům Amnesty International nebo novinám, tak je to u nás dost špatné. Úkolem mé generace je tenhle demokracii podkopávající přežitek vymítit.

S jistou nadsázkou jsou ve filmu zobrazeni i cikáni a židé. Nemáte strach, že by si pravicoví extrémisté mohli vyložit některé hlášky - samozřejmě vytržené z kontextu - jako sobě vlastní? Co byste takovým lidem vzkázal?
Radikalismus všeho druhu pramení z nevzdělanosti. Takoví lidé existují, s tím nic nenaděláme, to by pak člověk nemohl říct nic. Jsou mi natolik ukradení, že jim ani nic vzkazovat nebudu. To je taky jediná obrana proti jejich fanatičnosti a všeprostupující stupiditě.

Točili jste také v reálných celách předběžného zadržení. Jak na vás tohle prostředí zapůsobilo?
Bylo to zajímavé, mělo to atmosféru a to mě v tu chvíli zajímalo nejvíc. Každopádně se mi tam mimo natáčení moc vracet nechce.

Vaše filmová postava získá v závěru filmu pozici vedoucího zpravodajství v nejlivnější televizi v zemi. Je podle vás zpravodajství v českých televizích vyvážené?
Podle mého názoru máme zpravodajství na vysoké úrovni. Vlastně jsem rád, že u nás třeba nejsou moc rozšířené ideologicky orientované deníky, i když někdo by se možná hádal. Připadá mi to správné. Na druhou stranu novinář nějaký názor mít musí a mně se zdá, že misky vah u nás v tomhle směru docela fungují. Obdivuji například pan Moravce a Železného mladšího, jak dokážou být politicky neutrální, zároveň jít po faktech, mluvit k věci a nutit k tomu své hosty.
 

/zpět/